Vzhledem k probíhající soutěžní sezóně jsem nemohl odjet na plánovanou studijní stáž do Japonska v první polovině roku. Jakmile jsme však sezónu uzavřeli červnovým Mistrovstvím ČR v tradičním karate, otevřelo se okno pro plánovanou studijní cestu.

Znovu jsem odletěl do japonské Osaky, kde jsem se těšil na tréninky pod Takeda sensei a Sakai sensei. S oběma sensei  se znám z dřívějších stáží a stejně tak i s studenty v dojo.

Takeda sensei (83 let) studoval na stejné univerzitě jako Nishiyama Hidetaka sensei (u Nishiyama sensei jsem trénoval na stážích v USA), znali se a Nishiyama sensei byl jeho „senpai“ (starší žák). Sakai sensei je jeden z top instruktorů, který trénoval pod Kenzo Mabuni (synem Kenwa Mabuni, v tehdejší době Mabuni sensei byl velmi uznávaným odborníkem na kata).

Měli jsme štěstí, protože v tomto období nastává v Japonsku období dešťů a prakticky celé dny prší. Letos však přišlo později a celé 2 týdny svítilo sluníčko a počasí bylo velmi podobné tomu našemu v ČR. Již trochu mluvím japonsky a tak po příletu jsme vyřídili karty na metro, které jsou nutné pro přesun v Osace a platí v celém KANSAI regionu. Takže na jednu kartu můžete jezdit metrem, vlakem či autobusem, či dokonce platit v některých obchodech. Tentokrát jsem vzal na tréninky i své děti, aby se blíže viděly japonské karate a mohly v dojo trénovat také. Pro děti to byla trochu výzva, protože tréninky byl v japonštině, takže museli dávat velký pozor, nicméně sensei se snažili vše hezky vysvětlit a ukázat.

Většinu tréninků jsme v obou dojo pracovali na základních Kata a Kihon. U Takeda sensei byly tréninky občas hodně fyzicky náročné – začalo se s kihon a pokračovali jsme tréninkem vybraných kata Heian kata, Bassai Dai, Jion a moji Meikyo, . Často jsem předcvičoval před ostatními a pak mi sensei opravoval detaily v kata či ukázal bunkai (aplikaci/analýzu kata). Během jednoho z tréninků za mnou také přišel jeden z pomocných instruktorů a poprosil mne zda bychom si spolu mohli zazápasit. Jeli jsme tedy volný zápas, zkoušeli techniky, taktiku. Sensei mi vysvětloval některé chyby, které jsem v kumite udělal. Dobrá praxe. Později jsem se dozvěděl, že je to bývalý mistra Japonska v kumite. O to víc si toho vážím.

Vždy večer po tréninku se šlo s Takeda sensei a studenty do nedaleké restaurace doplnit vypocené tekutiny.  Po tréninku pak zpět na hotel kolem osackého hradu. Tohle jsou vždy nezapomenutelné okamžiky. Během dne je zaplaven mnoha turisty převážně z Číny a Jižní Koreje, ale během noci jen pár osob a ten klid. Vždy si tam na chvíli sednu a nasávám atmosféru.  Mezi lety 1614-1615 tady zde dokonce bojoval Mijamoto Musashi, legendární japonský šermíř. Prostě tohle místo má pro mne svoji energii.

Sakai sensei trénuje v komunitním centru na předměstí Osaky, a tak na jeho víkendové tréninky jsme museli vždy vlakem. U Sakai sensei studuju zejména tradiční kata a techniky Mabuni ryu linie karate. Toto byly tréninky spíše pro mě. S sensei jsem diskutoval o technikách, proč jsou vykovávány právě takto.  Cvičili jsme Pinan kata, kihon a kumite. Velmi obohacuje moje vnímání karate. Poslední neděli, poslední trénink mne i s dětma sensei pozval na oběd. Byla to skvělá příležitost se bavit o karate a moc jsem si toho vážil.

Nyní nezbývá než všechny nabyté znalosti setřídit, uskupit a zavést do mé metodiky tréninku a pravidelným tréninkem dostat do svého těla.

Napsal: Radek Januš